Epický vlkodlačí večer v KarlíněChtěje napsat pár řádek ze sobotní akce zjišťuji, že v sekci koncerty ani akce není zanesená. No už s žebříčků roku 2016 bylo vidět, že zdejší redakce je poslední dobou čím dál víc zaměřená na prog/avant/post-podivnosti a kapely hrající písničky to tu mají těžký. Tak alespoň pár řádek zde.
Fronty před vstupem jsou u pražských koncertů doslova poznávacím znamením (jak je možné, že nikde jinde se to neděje!?) Tentokrát ve čtvrt na sedm fronta sahala asi tak 100 metrů za roh a než se člověk dostal do Fóra, bylo už po tři čtvrtě. Když v sedm začínala první předkapela Beyond The Black, hodně lidí čekalo ještě na mrazu, ačkoli už na místě byli třeba půl hodiny. Moje sociální cítění by neuneslo, kdyby Bakalovo děti měly umřít hladem, tak jsem si koupil pivo za 48 korun. Beyond The Black nebyli vyloženě špatní, už jsem viděl daleko horší předkapely, ale zase mě to nepřikovalo tak, abych nešel okouknout na chvíli merchandising na chodbách.
Epiku jsem už ale rozhodně chtěl vidět z místa před pódiem.Turné bylo původně oznamováno jako co-headlining, skutečnost byla taková, že se o hlavní post kapely střídaly podle toho, která je v dané zemi populárnější. Pro ČR jsme tak dostali plnohodnotný koncert Powerwolf, zatímco Epica se musela spokojit s pozicí "předkapely" s velmi nadprůměrnou hrací dobou.
Deset minut před sedmou nastoupila Epica za reprodukovaného intra Eidola z nové desky. Právě songy z alba The Holographic Principle tvořily nadpoloviční část sedmdesátiminutového koncertu. Nové album už mi připadá malinko přeprodukované, co se týče sborů, orchestru a podobných věcí, které nelze na koncertu za normálních okolností zahrát čistě naživo. Ale na koncertě měly ty písně přeci jen větší drajv, Simone většinu sborových pasáží zpívala a tak se nakonec nepotvrdily mé obavy, že už to nebude mít s živým koncertem mnoho společného. Samozřejmě, že něco z pásku šlo, ale gro skladeb hrála a a zpívala kapela na pódiu. Atmosféra ale zdaleka nebyla taková, jako bývá na klubových koncertech Epiky. Spousta lidí šla hlavně na vlky a Epiku brala jako kulisu k popíjení nebo vzhledem k ceně spíš počumování. Zvuk nebyl žádný průšvih, ale ani křišťál, bylo to na začátku takový nevýrazný ale během koncertu se to zlepšovalo. Nejvíc si to užíval zjevně klávesák Coen Janssen. Jeho novým vynálezem byly klávesy na podstavci s kolečkama uprostřed napojené na kolejnici. S touto výbavou jezdil s klávesami na praktikáblech od pravé strany vedle bicích k levé jak na kloloběžce. A došlo i na klávesy příruční, které si fanoušci pamatují již z předchozích turné. Koncert zakončili tradiční Consign to Oblivion. Slušné, ale ne strhující, jako bývají klubové koncerty Holanďanů. Velký sál s částí lidí, kteří na ně tak úplně nešli tomu vzal trochu kouzla.
Powerwolf si na přestavbu pódia rezervovali tradiční půlhodinu a přesně na minutu podle plánu začali v půl desáté. Zástěna s písmeny PW šla k zemi a pětice německých (no bubeník je krajan pánů a dámy z Epiky a zase Isaac z Epiky je Belgičan - multikukulti jak z učebnice
) vlkodlaků se pustila do díla. Zvuk byl tentokrát perfektní od začátku, osvětlení bylo o mnoho velkolepější, prostě bylo hned vidět, kdo je dnes headliner. I Powerwolf sázeli hodně na poslední album, mě Blessed & Possessed přišlo na první poslech docela slabé, ale po několika dalších jsem jej vzal na milost. Kdo ale viděl Powerwolf už vícekrát, musel si taky uvědomit, že show kapely se nijak moc nevyvíjí, kulisy jsou dosti podobné. Opět jsme byli svědky mávání Powerwolf vlajkou klávesákem Falkem ve chvílích, kdy za klimprem (nechal si postavit na pódium dokonce dva a přebíhal mezi nimi) neměl co na práci, chorograficky dokonalého střídání pravé a levé strany pódia bratry Greywolfovými. A taky hecování a rozezpívávání publika, ve kterém excelují zpěvák Attila Dorn a klávesák Falk Maria Schlegel. ALE, právě tahle součást koncertů Powerwolf už někdy byla neskutečné dlouhá a únavná. Budiž pánům ke cti, že se dokázali umravnit a délku těchto orgií sympaticky zkrátit. Powerwolf toho asi vždy na koncertě nakecají víc než Rammstein, ale tentokrát to fakt bylo o hodně kratší než v minulosti. I se dvěma přídavky jejich ironická metalová mše trvala lehce přes devadesát minut. Reakce publika byla velkolepá, Powerwolf se hřejí na výsluní posluchačské popularity a ještě tam asi pár let vydrží. Attila je zpěvák, který má v hrdle dar od boha po ránu a od satana v noci
. Ty písničky naživo prostě fungují. I když jsem původně kupoval lístek hlavně kvůli Epice, musel jsem uznat, že Powerwolf si pro českou zastávku turné ten headlinerský post zasloužili plným právem.
Můj první koncert zahraniční kapely roku 2017 tak dopadl nad očekávání dobře.
Setlist Epica: Eidola1. Edge of the Blade
2. A Phantasmic Parade
3. Sensorium
4. Divide and Conquer
5. The Essence of Silence
6. Ascension - Dream State Armageddon
7. Dancing in a Hurricane
8.Unchain Utopia
9. Sancta Terra
10. Beyond the Matrix
11. Consign to Oblivion
Setlist Powerwolf:Lupus Daemonis1. Blessed & Possessed
2. Army of the Night
3. Amen & Attack
4. All You Can Bleed
5. Coleus Sanctus
6. Dead Boys Don't Cry
7. Sacred & Wild
8. Armata Strigoi
9. Let There Be Night
10. Resurrection by Erection
11. Kreuzfeuer
12. Werewolves of Armenia
13. We Drink Your Blood
14. Lupus Dei
Přídavek:
Opening: Agnus Dei15. Sanctied With Dynamite
16. In the Name of God (Deus Vult)
Wolves Against the World