Hodně zajímavá deska. První dojem u mě teda nic moc, ale velmi rychle to roste, při dnešním pátým poslechu jsem už byl z některejch věcí úplně nadšenej. Arteries, například. Nebo Himmelfall. Nebo otvírací Number.
Je to o hodně tvrdší než Rubicon, aspoň teda po stránce aranží, s čímž dost kontrastujou některý melodický...útvary...co se na albu nachází
. Jestli to nedává smysl, poslechněte si to
Klasicky velkej důraz je kladenej na vokální stránku, v tomhle směru je opravdu hodně co poslouchat. Mary se trochu vyzpívala, ovšem kdo celý album naprosto ovládl je Kjetil Nordhus - ten pořízek je nejlepší věc, která Tristanii potkala od odchodu Mortena Velanda.
Takže po čtrnácti dnech od vydání spokojenost, s očekáváním ještě velkejch věcí. Mám rád, když se album nevzdá na první pokus a naposledy jsem to u týhle kapely měl takhle u Ashes.
Akorát toho true gothicu už je tam menší než stopový množství. Mně to až tak nevadí, ale spoustě lidem určitě bude.