Jako poslední předvánoční koncert jsem si vybral vystoupení death metalových mistrů české scény, skupiny Hypnos. Vše se mělo odehrát v uherskohradišťském klubu Mír za přítomnosti dalších 2 tuzemských formací, a sice úderných Disfigured Corpse a sympatických Gate of Sorrow.
Očekávaný pátek 17. prosince je právě tu a za pár hodin to máme poznat na vlastní kůži.
Předkoncertní dění
Sraz máme na místě, které se stalo určitým kompromisem pro celou posádku, a sice v Malenovicích. Zde zavítáme do jedné z hospod na předkoncertní pivo a čekáme na "zbytek". Poté, co jsme kompletní, usedáme do auta a vyrážíme směr Uherské Hradiště. Cestou se ještě snažím zajistit odvoz těm, kteří se k nám nevešli a zároveň tak docílit přítomnosti dalších dobrých kamarádů. V cíli jsme zhruba 60 minut před začátkem a trochu nás zaráží fakt, že klub ještě není veřejnosti přístupný - čili zavřeno. V rozvrhu tedy drobná změna a na hodinu se přesouváme do tamější krčmy, oplývající zvukem Metallicy, Soilwork, In Flames či Napalm Death. Ano, zdaleka tu nejsme sami.
Někdy mezi 20 a 21 hodinou, již uvnitř klubu, zjišťuji, že se mi podařilo zformovat druhou posádku - na místě jsou další kamarádi, výborně! Chvíli poté rozezní kultovní místo pohádkové intro uherskoostrožských Gate of Sorrow a já se ihned přesouvám do sálu. Gate of Sorrow je kapela, která se pohybuje na pomezí hned několika metalových žánrů (death, doom, gothic a symphonic) a jejich kombinací vytváří ucelený celek, jež si oblíbila i řada zahraničních posluchačů. Ačkoliv jsem slyšel kapelu už pětkrát, dnes to mělo být poprvé, co uslyším hrát pouze jednu kytaru. Nedávný odchod kytaristy Libora způsobil dosavadní zanechání jen čtyřčlenného seskupení v čele se zpěvačkou Miladou, bratry Romanem (zpěv, kytara) a Dušanem (bicí) a baskytaristou Bohušem. Všechny skladby kapely znám nazpaměť, a tak jsem samozřejmě poznal, že tam druhý strunný nástroj chybí. Tím však nechci říct, že kapela jakkoliv strádá, ba naopak, působí stále celistvě a troufám si říct, že je zasáhla mnohem větší pohoda, než tomu bylo předtím. Zahráli mi oblíbené skladby jako And Back To the Evil či My Ruins a po koncertě jsem se z jejich úst dozvěděl, že ve svém vlastním studiu (kde mimochodem nahrávali novou desku i Hypnos) chystají nové album, kterému dle mých postřehů už sami totálně propadli. Mělo by se jednat o počin s větším "drajvem", kterým si však zachovají svou, nutno dodat výraznou, tvář. Koncert hodnotím velmi dobře a myslím, že podobného názoru bude i několik desítek přítomných fans.
Krátká pauza a příjezd dalších známých předznamenával vystoupení death metalových řezníků Disfigured Corpse. Ti bez jakýchkoliv rozpaků odstartovali svůj vražedný setlist, kterým si k výbušnému běsnění podmanili hlouček fanoušků. Žádné řeči, žádné pózy, žádné díky, jen prezentace sobě vlastní, spojená s úderností a dravostí svých krátkých skladeb. Slezská kapela nám tak ukázala proč se na českém poli pohybuje už bezmála 20 let. Samozřejmě zazněly i pecky z nové fošny, letošního Human Corrosion. Zvuková stránka věci byla v pořádku, a tak se dá hovořit o povedeném vystoupení čtyřčlenné smečky ostravsko-havířovských dravců, kterou jsem měl čest vidět poprvé, ale doufám, že ne naposledy.
Vyčkávající Bruno v předsálí hýřil dobrou náladou a vše tak nasvědčovalo tomu, že na nás čeká další výborné vystoupení legendárních Hypnos. Prvním intrem a následným In Blood We Trust bylo jasné, že tomu tak (pokud se nic nepokazí) opravdu bude. 99 % lidí samozřejmě přijelo na Hypnos, o čemž se měl možnost přesvědčit každý v sále přihlížející. Pomalu jsem nemohl věřit naprosto dokonalému zvuku. Nevím, zda to bylo prostorem, ve kterém jsem se pohyboval naposledy před dobrými 5 lety, geniální prací týmu Hypnos či osmým pivem v žaludku, ale byl jsem toho pocitu. Kolega, který je viděl prvně, řekl: ,,Tak kdyby tihle borci dělali headlinera na jakémkoliv zahraničním death metal festu, vůbec bych se nezlobil!" Souhlasím, opravdu nezklamali ani dnes. Výborně rozvržený setlist, ve kterém nechyběl ani kousek z nové EP desky Halfway to Hell, píseň Burning Again. Celkem zaznělo 11 skladeb, namixovaných ze všech studiových alb + 1 intro a 2 mezihry. Úžasnou spolupráci a živočišnost podtrhoval nový člen, a sice můj jmenovec, kytarista Vlasťa (známý též jako "Vlasa"), kterého dobře známe z působení v Six Degrees of Separation. Poprvé klub načichnul potem, prvně šlo fanoušky nejen vidět, ale i slyšet a poprvé a zároveň tak naposled, co se zaplnil téměř celý sál. Myslím, že není divu! Hypnos u nás mají velmi dobré jméno a klubu Mír nahrával fakt, že se zde, na domácí půdě, objevili po dlouhých a velmi očekávaných pěti letech. Jestli je mezi vámi někdo, kdo staroměstské Hypnos neviděl, měl by to co nejdříve napravit! Už jen kvůli sobě samému...
Setlist:
Skrytý obsah
Závěrem
Celý koncert jsem si znovu užil, čemuž naznačoval i fakt, že jsem se nemohl z místa dění odtrhnout a ostatní na mě museli ještě pár minut čekat před svými auty. Příjezdem do Zlína jsem si uvědomil, že jsem zůstal sám, neboť zbytku posádky bylo bližší teplo domova a nadýchaná peřina. I přes bujarý den mě síly neopustily, a tak jsem šel meditovat do nedaleké hospody, kde jsem si v hlavě zpětně promítal celý večer a v 5 hodin ráno došel k názoru, že to rozhodně stálo za to!
Photos by Majk
