Orbis Metallum

tak nejlepsi je nebyt ani optimista ani pesimista

mam pocit ze nekteri tady spolkli bichlu psychologie ) a sak aspon de videt jak ste vzdelani tak treba ja sem byla na zakladce celkem nemluvna a pesimisticka.. s tema lidma sem si tam nerozumela.... ale jak sem presla na stredni tak sem zacala mluvit a uz sem neprestala:) smeju se taky furt a jsem naprostej optimista vetsinou se s optimistama aj lip bavi pesimista ti na otazku treba.. jak se mas odpovi blbe... a to je konec konverzace.. spise pak probiha monolog nebo nic... ale optimista se pekne rozkeca a smeji se oba dva teda aspon u me to tak je semtam to prezenu ze mi aj zacpavaji pusu.. ale ue sranda jetsinou si ti ostatni na to tak zvyknou ze uz se smeji kdyz ste 20 metru od sebe a zahlidnete se a muzete si rikat co chcete protoze vas ostatni neberou tak vazne... obcas je to blby ale kdyz reknete ze je to vazny tak vas pochopi ) skoda ze takovych lidi je pramalo.

tak to uz ale podle me michas optimisty/pesimisty s introverty/extroverty

Tak to jsme na tom stejně.Já už jsem bohužel pesimista od narození a po rodičích mám bohužel zdědenou poruchu nálady,což se na tom taky trochu promítá Jsem uzavřený člověk a přátel moc nemám,pouze pár dobrých a pár po netu..Nu a mě říkají emo,satanistko,punkerko,metalistko,gothic metál a kresťanko občas se někdo trefí a řekne mi gothiku nebo deathrockerko

Přijde na to. Celkově se snažím být spíše spíše optimistou, i když v některých věcech jsem spíše pesimista, nebo přesněji realista. Např. bych rád věřil, že lidé už konečně dostanou rozum, přestanou mezi sebou válčit a drancovat Zemi. Podle toho co ale vidíme to však zatim nevypadá, že by se v tomto ohledu brzy něco změnilo k lepšímu-viz finanční krize,konflikt na blízkém východě, atd. Alespoň ne dokud budou světu vládnout ziskuchtiví, po moci prahnoucí kapitalisti.
Nicméně věřím,že zdravý rozum zvítězí a chmurná proroctví předpovídající WW3 se nakonec nevyplní.
Zastávám názor,že člověk který myslí pozitivně má větší šanci zachovat si svoje duševní i fysické zdraví spíše, než nějaký škarohlíd. Je to taky dobrá obrana před depresemi.

Víte, jaký je zásadní rozdíl mezi pesimistou a optimistou?

Pesimista: No horší to snad být nemůže...
Optimista: Ale může!

Tohle mi přišlo na mejl:
Rodiče mají dvě děti - jednoho pesimistu a druhého velkého optimistu.
Na Vánoce chtějí rodiče děti vyzkoušet. Pesimistovi vykoupí obchod
s hračkami a optimistovi dovezou do pokoje kopu koňského hnoje.
Zazvoní na zvonec a děti běží do pokoje podívat se na dárky.
Z pokoje pesimisty se ozývá pláč. "Tolik dárků, všichni mi budou závidět,
hračky se budou porouchávat a tolik baterek do nich...."
Z pokoje optimisty se ozývá smích. Když přijdou do pokoje, optimista
se přehrabuje v hnoji a říká: "Tolik hnoje, to tu musí být někde koník!"

Tenny: Ano, souhlasím s názorem níže psaným.. Spíše se mi zdá, že mluvíš o extreovertech a introvertech. S tímto nemá moc co pohled na svět dělat, jestli někdo mluví jak o život nebo mlčí jak hrob...

No jinak jsem myslím čistým pesimistou s občasnými naivními prvky (např. v lásce, ale to už taky přestává) .. A Tlouie - jestli jsi podobný typ jako já - všichni mi taky říkali, že to přejde, že se změnim a bla bla... A vidíš, je mi sice zatim jen 20, dobře, ale v pubertě už myslim zase tolik nejsem (ale neříkam, že se cítim dospělá..) a jsem pořád stejná ať se snažim, jak se snažim.

Raven : Já si také myslím, že se to změnit nedá. Možná to jde časem a zkušenostma trochu zmírnit, ale k nějakému velkému převratu asi nedojde Je to vrozené, součást povahy. Jako že z cholerika se asi nikdy nestane flegmatik ale když na sobě bude pracovat, zvládne se trochu ovládat apod. Stejné je to, si myslím, s tím pesimismem Základ prostě zůstane stejný.

Tlouie: z cholerika se flegmatik naprosto bez problemu stane, jsem toho prikladem... povaha cloveka se muze bych rek hodne zmenit... z otevrenyho optimistickyho cholerika na uzavrenyho pesimistickyho flegmatika.... klidne ze dne na den a staci jen nejakej vetsi sok...

no, cim si starsi, tym vacsi sok potrebujes ale zmenit sa da celkom lahko, s tym suhlasim...

Pardon pánové, ale v tomhle se s vámi neshodnu. Souhlasím, že nějaká špatná, šokující událost může udělat s člověkem divy. Člověk se může změnit, neříkám, že ne. Ale s mírou. Jak jsem říkala, můžeš se naučit svoji povahu ovládat, pracovat s ní, nějakým způsobem ji mírnit či rozvíjet.
Ale nikdy ji zcela nezmění, ať se snaží jakkoliv. Toť můj názor.

Jo, já jsem spíše s Tlouie v tomto zajedno... Jedině když vezmu v úvahu přechod optimisty k pesimismu (nebo spíše extroverta k introvertu). Dobře, když se mu stane fakt nějaká katastrofální událost, co v něm nechá jizvy, tak budiž.. Ale to jsou celkem extrémní případy, ne pro normální život.. A zajímalo by mě, co by naučilo fakt zarytého introverta se najednou projevovat uplně jinak a smýšlet uplně jinak.. Ano, jak říkala Tlouie, může se to trochu naučit potlačit a více se přemáhat, aby třeba více mluvil (i když ráda bych celkem znala ten váš zázračný lék, protože já ho opravdu nemohu najít nikde ve svém životě ...). Něco má člověk vrozené a to i fyzické i duševní předpoklady... Vlasy si taky můžem obarvit, ale jejich opravdovou barvu prostě nezměníme ..

Raven> moze sa ti prihodit vec, ktora ti prevrati zivot naruby a od zakladov zmeni tvoje zmyslanie...
kedze sa to stalo aj mne a ako hovori SUK, tak aj jemu, nemyslim, ze su to az tak extremne pripady cas vsetko ukaze...

No u tebe jsem tuto odpověď popravdě čekala .. Určitě máš proč to tvrdíš, když se ti to přihodilo.. Ale myslíš, že se stal tak velký obrat? Že jsi se z celoživotního pesimisty stal optimistou? Nebo celožitovní introverta stal extrovertem? Nebo se ti jen podařilo např. se více zapojovat do komunikace a působit veseleji - ale je to jako s tím obarvením vlasů...?
Jestli mi řekneš, že se ti opravdu změnila tvá VROZENÁ PODSTATA, tak už dam pokoj, a budu si svůj názor myslet jen potichu doma ...

ano, zmenila sa mi podstata, teda ja by som to 'podstatou' nenazval, ale viem, co tym myslis

Taky si myslím, že úplně člověk povahu změnit nemůže a ani nedokáže, ale nedávno jsem se přesvědčila o tom, že hodně špatnej zážitek to do vysoký míry ovlivní... např. já jsem zrovna nedávno prodělala docela solidní šok a minimálně svoje chování, názory a určitě i smýšlení jsem od základů přestavěla. A od ostatních teď docela často slýchám, že povahově se ze mě stal introvert, dokonce bych i řekla, že se tak ve společnosti chovám, protože mám strach z dalšího zklamání. Ale extraverze, kterou mám v sobě od přírody, ve mě zůstala a po netu (nebo ve výjimečných případech s lidmi, kterým důvěřuji, i normálně) jsem schopná bavit se stejně jako dřív ve společnosti.

Já jsem spíše optimista,někdy realista

Já se držím svého lehce mírného optimismu, ovšem poslední dobou se ze mě stává pomalu pesimista.

Momentálně jsem docela pesimista, stav dva dny před státnicema....
... ale jestli to udělám, tak budu zas optimista.... na chvilinku