IONS – Jo, takhle nějak má vypadat povedený warm-up. Příjemný melodický prog, který hodně táhnul hlavně zpěvák.
Satisfvcktion – Hudebně paráda, měli dobrou show (zpěvák a basák si i vyrazili do publika). Ale jestli hudba zněla světově, tak kecy mezi písničkama teda byly jak z nějakého českého agro festu.
Grand Magus – překvapivě zábavný, i když nikterak objevný hevík. Ani jsem si nebyl jistý, jestli na ně půjdu, ale užil jsem si to. Zpěvákův procítěný projev, chytlavé riffy i patřičná odezva publika z toho udělaly povedené vystoupení.
Finntroll – ani vlastně nemůžu říct, že jsem je viděl, protože většinu setu jsem byl v kotli bez brýlí. A že to byl takřka nonstop circle pit a crowdsurfing s velmi přátelskou atmosférou. Taky jsem si dal svůj první crowdsurfing v životě, za což vděčím Orwinovi. Jen tedy když jsem si na poslední song nasadil brýle, zjistil jsem, že kapela hraje bez klávesáka, což je trochu zklamání vzhledem k tomu, jak moc jejich hudba na klávesách závisí.
Srefa – no jo, klasický problém Octagonu. Moc lidí a na hovno zvuk. Takže jsem si to zas tak neužil, i když to nebylo špatné.
xDZVONx – s těžkým srdcem jsem jim dal přednost před Hexvessel, ale bylo to dobré! Vlastně velmi překvapivé, protože zatímco poslední desky jsou rap s elektronickým podmazem, na Brutalu z nich nehráli snad nic a vytasili se se sludgově/industriálně znějícím setem, namísto rapu řev, a občas tedy nějaká taneční skladba. Jsem rád za to překvapení, ale zároveň doufám, že někdy uvidím naživo tu jejich rapovou polohu. Podle poslechu jsem se už předtím do zpěvačky zamiloval, ale pak na koncertě podle pohledu... no, ne.
Brutus – povedené vystoupení. Zpěvačka do toho dávala všechno a byla viditelně nadšená z odezvy. Jen mě zamrzelo, že nehráli Victorii, a asi jsem to čekal o fous lepší, bylo to prostě takové standardně dobré.
Armored Saint – vůbec jsem neměl v plánu na ně jít, a o to víc mě to bavilo. Další příjemný hevík, tentokrát s ještě lepším zpěvákem a příjemně komorní atmosférou po dešti.
Dark Tranquility – přepadla mě únava, kterou jejich vystoupení nedovedlo přebít. Špatné to nebylo, ale ani úplně zajímavé. Asi nejvíc mě zaujal poslední song, který jsem překvapivě krásně slyšel ze stanu.
Pupil Slicer – tohle mě docela bavilo. Zvláště ty blackově a shoegazově znějící pasáže s čistým zpěvem.
Obscura – chudáci měli nějaké potíže, takže začínali snad natřikrát. Šel jsem si pro pivo, potkal kámošku, takže jsem to, co stihli zahrát, měl jen jako kulisu na pozadí.
Escuela Grind – taktéž jsem vnímal jako kulisu na pozadí (a zjišťuju, že mě i tenhle pasivnější způsob koncertů baví – obzvlášť když je vedro a sezení ve stínu zní mnohem líp než stání v kotli na slunku), mělo to energii. Pokud se příště zase nezakecám, tak bych si na ně i trsnul.
God is an Astronaut – lidi na levé straně Obscure stage seděli, tak jsem si z nich vzal příklad, a jen se vsedě nechal unášet. Povedené vystoupení. Říkal jsem si, jestli nedají na Brutalu nějaký tvrdší set, ale ne, byl to povětšinou jejich klasický post-rock. Což mi vůbec nevadilo.
Yellow Eyes – narozdíl od Srefy netrpěli na špatný zvuk, ale na narvanost Octagonu rozhodně ano. Tak jsem si při velké části setu prohlížel výstavu v Octagonu, k čemuž jejich hudba posloužila jako velmi dobrá kulisa. Nakonec tedy fajn.
1914 – na ně jsem se velmi těšil a nezklamali. Nekompromisní nářez, jasné poselství. Líbilo se mi, jak byl zpěvák vždycky nehybný, aby pak bleskurychle tasil mikrofon a začal řvát. Sborový řev fanoušků "Fuck Putin!" na konci velmi potěšil.
Baroness – zpěvák říkal, že se pokusí být "brutal and assaulting", vtip jejich vystoupení tedy nechyběl. Hráli v podstatě samé hitovky, které se daly zazpívat s nimi. Obzvláště momenty, kdy se do toho více opřela i kytaristka (jejíž zpěv klidně mohli vytáhnout o něco více) byly super. Naprostá spokojenost.
Uada – další příjemné překvapení. Z alb mě neoslovili, ale napadlo mě dát jim šanci, a neprohloupil jsem. Opravdu velmi melodický black, místy mi to znělo až rockově nebo post-punkově, ale to vůbec nebylo na škodu.
Party Cannon – nu, ano, byla párty. Bylo zábavné pozorovat pařící (a klikující) lidi, rozhodně zaujal skotský přízvuk zpěváka, ještě víc pak ten kytaristův, kterému jsem fakt skoro až nerozuměl; ale hudebně to není úplně můj styl.
Lik – prý jim kytary zůstaly trčet někde ve Frankfurtu a museli si půjčit nějaké od brutal crew; jestli právě kvůli tomu byl zvuk hodně smíchaný do hlukové koule, to nevím. Špatné to nebylo, ale často nešly rozeznat kytarové melodie.
Svalbard – opravdu jsem šel letos do circle pitu jen dvakrát? Tak podruhé to byli právě Svalbard. Hodně příjemné vystoupení, a obzvláště mě pobavilo, jak vysmátá sluníčková zpěvačka uváděla s úsměvem a přáním pěkného pátku song o těžkých depresích.
Kalmah – úplně klasický finský melodeath. Bohužel nic navíc, takže jsem po několika písních odešel.
Imperial Triumphant – a sakra, zase jsem potkal tu samou kámošku, co předchozí den, takže další kulisa na pozadí. Ale velmi příjemná, znělo to mnohem lépe než před dvěma lety.
Villagers of Ioannina City – měl jsem pocit, že jich je v kapele víc. Ale i tak předvedli velmi povedený koncert. Jediným nedostatkem je, že dudy a klarinet byly ve zvuku poněkud upozaděny. Což je škoda, protože mi přišlo, že tam měly víc pasáží než na posledním albu.
Cynic – další překvapení. Čekal jsem death metal, a dostal jsem spíše prog rock se zasněnými vokodérovými vokály, díky čemuž mi to místy připomínalo Health. Měli hrát nějakou svou kultovní desku, což se prý nestalo, ale jelikož jsem je neměl naposlouchané, vůbec mi to nevadilo. Hodně fajn koncert.
Unto Others – první půlku setu jsem prokecal s kámošema a vnímal jen z pozadí, pak jsem se přesunul blíže. Asi tomu chybělo něco navíc, ale v podstatě dobrý koncert.
Emma Ruth Rundle – rozhodně jeden z vrcholů! Myslel jsem, že si na Brutal připraví něco tvrdšího, ale vystačila si jen sama s akustickou kytarou. Nevím, jestli tam měla připravené ty elektrické pro případ, že by fanoušky akustikou nezaujala, každopádně je nevyužila a fanoušky evidentně zaujala. Opravdu silné vystoupení, a je fakt škoda, že její plánovaný koncert v Kasárnách Karlín byl zrušen a ne přesunut, protože bych rozhodně šel.
Kampfar – spíše spontánně jsem jim dal přednost před Laibach (od kterých jsem slyšel začátek a konec). Zklamání to určitě nebylo. Povedený nápaditý black, ale bylo trochu úsměvné, jak se zpěvák pořád snažil nahypovat publikum. Jeho čistší řev, což je relativně novinka, byl překvapivě i naživo dost povedený, znělo to skoro jako Primordial.
Deathstars – asi jediné opravdové zklamání. Hudebně to bylo naprosto ok, ale zároveň mi něčím připadali jako revival sebe sama, zpěvák byl bez energie, a i zpívané pasáže spíše jen tak odříkal, případně to za něj vzal basák. Taky jim chyběl druhý kytarista. Loňské album vydali po devíti letech, což v tomto případě zřejmě svědčí o určité tvůrčí vyčpělosti.
Akhlys – znělo to dobře, ale bohužel mě ovládla únava, takže po pár písních jsem vyrazil do hajan.
Cloak – pro mě velmi překvapivě dost možná jeden z nejpovedenějších letošních blacků. Ranní čas jim nijak neubral na intenzitě, šlo vidět, že se jim z pódia nechce, a bavilo mě to více než na desce.
Mental Cruelty – líbil se mi zpěvák a jeho upřímné překvapení a nadšení z toho, jak dobře na ně fanoušci reagují. Nevím, kde vzali tu nálepku "symphonic", co mají v programu, ale blackened to určitě bylo, což je za mě naprosto v pořádku.
Show me the Body – asi nejbizarnější kapela letoška. Kdo by čekal kapelu, kde zpěvák rapuje a hraje na banjo, a do toho basák ovládá synťáky? Nevím, jestli se mi to úplně líbilo, ale každopádně jsem rád, že jsem je viděl.
Cytotoxin – tohle je pro mě určitě největší překvapení. Vůbec jsem je neposlouchal, ale tak nějak jsem si řekl, že nějaký tech death bych mohl zkouknout, a stálo to za to. Od pódiové prezentace přes nádherně čitelný zvuk po energického frontmana (který šel i mezi lidi!) tomu opravdu není co vytknout.
Julie Christmas – tak tohle byly fakt Vánoce. Nádherná a energická Julča, krásně čitelný zvuk a silné songy. A ovečky na hradbách.
Dødheimsgard – čekal jsem, že to bude ulítlejší, ale o zklamání rozhodně nelze hovořit. Silný dojem to však úplně nezanechalo.
New Model Army – těžko věřit, že zpěvákovi táhne na 70. Asi nejstarší frontman letošního ročníku? Vystoupení bylo plné energie a silných melodií, a čert vem, že metalového na tom nebylo prakticky vůbec nic.
. Letos tam budou asi kvalitní ceny, když úschovný pidibox je za 950,-. To ve mně evokuje, že pořadatelem je židovská komunita. Je to láce, no nekup to.
. Čím víc mám, tak tím víc nemíním dávat za předražené kulišárny. Z jídla naše banda chodila na grilovaná kuřata 179,- za půlku je dobrá přidaná hodnota, ale např. 150,- za malou klobku, když o 100m dál měli dvojnásobnou velikost za 120,- , tak to ti nevím jestli toto není zrovna ta židovina. Festivalová Plzeň na úrovni desítky za 80,-? Ještě že byl chuťově výbornej Ratar. Byl jsem na Brutalu již po 15 a přemýšlíme jestli příště jet či ne. Lupen zase o trochu podražili, ubytování nám také zvedli (to ale snesu, spočinout je potřeba) a hlavně už jsme skoro vše za svůj metalový život viděli a slyšeli. Chybí mi tam třeba devčata s Jégrem ve zkumavkách a genius loci se začíná čím dál tím víc vytrácet ve jménu byznysu pořadatele. Co k tomu dodat... ehm aha TOP: Behemoth, Satyricon, Deicide, Legion Of The Damned, Impaled Nazarene, DHG, Mallephyr, Srefa, Bewitched.