Podobně jako Zero, paradoxně jsem si asi nejvíc užil nemetalový kapely. Někomu se jejich přítomnost nelíbí, ale i podle počtu a aktivity lidí měly úspěch.
Steve n Seagulls byli mazec. Ne na death metal, ne na metalcore, na banjo se nejvíc paří. V kotli se dělo všechno. Circle pit, wall of death, rowing pit, crowd surfing, zvedání na koně, kankán, kozáček... tuna srandy. Humor vládl i na
Insanity Alert. Zpěvák měl nejdřív kostým, pak používal desítky rekvizit... hráli upravenej cover na Iron Maiden Run to the pit, mosh for your life.
Perturbator měl taky úspěch a náramně jsem si to užil. Na závěr, přesně akorát opivenej, asi poprvé jsem headbangoval na elektroniku. Nádherně se to mezi ten black a death "nehodilo", ale tvrdý to bylo taky. A bylo právě hezký pozorovat ty vousáče a vlasáče v černym, jak trsaj.
Plini brali taky všichni s humorem, opakoval se spomalenej mosh pit jako před dvěma rokama, přibyl crowd surfing, ale zároveň to byl seriózní čistej instrumentální um, totální relax, lahůdka. Ideální v tom odpoledním čase. Z nemetalu mě uchvátil i ambientní set
Obscure Sphinx. Ten byl dokonce nejbrutálnější. Zpěvačka zněla, jako že jí rozervávaj duši na 666 kousků. Jsem rád, že mě nepronásleduje v nočních můrách. Oceňuju, že po výpadku proudu vystoupení nahradily obě kapely.
Obscure Sphinx mě přenášej k metalu, jejich první vystoupení super. I při něm zpěvačka vypouštěla duši. Jenže bylo smutně krátký a chtělo by to komornější atmosféru. Právě třeba Oriental Stage nebo klub.
Gojiru jsem si neužil tak, jak bych měl. Hráli dobře, ale já jsem se nemoudře nacpal dopředu a pošetile tam zůstal, takže jsem musel větší část pozornosti věnovat chytání lidí, udržování rovnováhy... a osvětlovač usilovně pracoval na tom, abych oslepl.
At The Gates byli výborný. Prostě esence. Melodeath jak má bejt, ty riffy, řádnej kotel. Ne o moc míň jsem si vychutnal
Sepulturu, ač nejsem žádnej znalec. Čišela z nich profesionalita, ale i živelnost. Riffy, kopaly do zadku Derrick česky děkoval a při Roots Bloody Roots rozskákali publikum až ke mně dozadu. Za zmínku ještě stojí
Municipal Waste, správná thrashová řežba, a
Grave Pleasures, který byli taky moc fajný, ale jsem si docela jistej, že kdyby ve čtvrtek neutli první pokus, užil bych si to o kus víc. V tom (relativně asi) větším počtu vystoupení (28) se mi pak některý kapely trochu vystrácej, splývaj...
Converge si v podstatě nepamatuju, kromě dobrýho dojmu.
Prostě jsem už usínal. Celkově letos mi to dalo bohužel víc fyzicky zabrat, poslední dny jsem toužil po novejch nohách, bolelo mě kdeco.
Přišlo mi, že zvuk se celkem vzato zase zlepšoval s časem. Řekl bych tak půlka dobrý, půlce něco trochu chybělo, žádnej průšvih jsem nezaznamenal. O trochu horší mi přišel zvuk na metal shop stage než na Jégru celkově.
Organizace dobrá, fronty skoro žádný. Areál se zas rozšířil, to je fajn. Autodrom mi tam moc nesedl, ale budiž. Záběry na Ježíše s corpse paintem v autíčku zas byly super.
A s lidma to bylo taky fajn. Stanování s mým drahým Onotiem, velkolepej páteční sraz OM
i popíjení s dalšíma členama, zábava s lidma odjinuď i jednorázový krátký konverzace s cizíma lidma. Takže dík.
Škoda, že jsem pár dalších nepotkal.
Nemůžu se zbavit dojmu, že BA 2017 byl celkově lepší, ale nemůžu to tak srovnávat, i BA 2018 jsem si rozhodně užil, něco zas bylo novýho a tak.