od Smrt v červnu » 9. únor 2012, 21:45
Děkuji za sofistikovanou reakci, která si vyžaduje reakci. V první řadě bych se rád omluvil, že píši až nyní, nicméně jsem neměl příliš času.
Ad. 1. - Většina umělců ve své tvorbě zachycuje to, co sama prožila nebo to, co jej poznamenalo. Máš pravdu, že takovouto funkci člověk nezíská přes noc, ale kupříkladu Ian Read je současný Drighten, což rozhodně není rovněž titul zadarmo. Nicméně mám hned dva úhly pohledu - první se týká našeho kulturního dědictví, na němž mají Keltové, Germáni, Slované, celé stěhování národů a následná christianisace (přestože to zde někdo nerad slyší). Vnímám tento dlouhý kulturní vklad jako "jednu kolébku", na druhou stranu - Keltové sami o sobě jsou opředeni spoustu mýtů, tajemství a spoustu věcí z jejich minulosti si nejsme jistí. Pokud Tě to zajímá, ve čtrnácti, patnácti letech jsem se díky svým dějepisářkám o Kelty vcelku zajímal a četl jsem zašlé knihy současných historiků, nicméně později jsem zjistil, že to není můj šálek kávy. Pro země koruny české je rozhodně bližší vliv slovanský a germánský (nyní nemluvím o Markomanech, nýbrž o velké kolonisaci ve 13. století) a společná existence Čechů a Němců v jednom státě. U nás zkrátka není situace jako na Ostrovech, či konkrétně v Irsku. Posledních pár let zájem o Kelty a jejich historii zažívá v naší zemi velký boom a to s sebou přináší i svá negativa. Místy například extrémní popularizace. A ač je každý trend přínosný a každým je někdo z nás ovlivňován, připadá mi tohle keltofilství podezřelé. Klasický archetyp intelektuálního metalisty, "který si rád pustí i nějaký keltský folk..." mi jednak subjektivně přijde jako něco neupřímného, druhak v Damh The Bardovi vnímám uspokojování nabídky a poptávky posledního desetiletí, což mne možná mylně přivádí na myšlenku sterility. Nicméně k některým věcem jsem od základu nedůvěřivý.
Když vezmu věci z druhého úhlu (zodpovím tak bod č. 2) , žánr zvaný neofolk je naší mentalitě a vnímání daleko bližší, jeho hudebníci a jejich díla jsou pro kritiky vysoce ceněný artikl, texty jsou většinou velmi závažného rázu a samotní umělci jsou často kapacitami od hudebníků, přes literáty až k malířům. Přesto se netěší takové nárazové popularitě a známosti. Kupodivu to opravdu není tím, že by tito interpreti tvořili horší hudbu, nežli Damh The Bard, ale spíše proto, že neofolk je vesměs stále ještě undergroundovým a minoritním žánrem.
Ad. 2. - Vzhledem k tomu, že jsi mi nahrál tím, že je Damh The Bard není pouze ikonou keltské hudby, ale i pohanské, s radostí se tu vyřádím.
Nejen klasický folk čerpá z kořenů a lidové slovesnosti - je zde kupříkladu neofolk. Čerpá z rozličných témat, ale často jej spojuje duchovní tradicionalismus se smutnou depresí evropského kulturního dědictví. Pokud se odprostíme od toho, že někteří z hudebníků jsou anarchisticky smýšlející a užívají různých kontroversí, máme zde kvalitní, funkční a hlavně nadčasový žánr, který se nebojí experimentovat s industriální hudbou a dalšími. Není žádným tajemstvím, že jeho kořeny částečně tkví i v post-punku či gothic rocku. Sám je neofolk často zařazován do post-industriální éry.
A interpreti?
Death In June, Fire + Ice (již zmíněný Ian Read), Sol Invictus, Kiss The Anus Of The Black Cat, Of The Wand And The Moon (trochu známější), Solanaceae, In My Rosary, Changes, Blood Axis (výborný živák-neživák mají), Ostara (jeden z absolutních vrcholů nové vlny neofolku), s tímto žánrem dál docela úspěšně (více či méně) koketují The Moon Lay Hidden Beneath A Cloud, Allerseelen či Cult Of Youth. A na závěr jedna chuťovka - do neofolku se některým obdobím též řadí, ale jeho ideje jsou jiné - křesťan fascionován překlady z koptštiny, religionista, textař, hudebník a malíř David Tibet a jeho takřka kultovní projekt Current 93.
Ad. 3. Ano, jak jsi řekl. Osobně nemám pocit, že by šel pod kůži v tom, co od folkové, či folkem ovlivněné hudby hledám.
Ad. 4. Z mých předešlých reakcí více méně vyplývá, že jeho písňová náplň není pro mne tím pravým ořechovým. Možná to vyzní poněkud divně, ale pro mne osobně chybí osudovost, tesknost a melancholie (a když mi již písně DtB přišly melancholické, tak spíše způsobem, který mi zcela nesedí), meditativnost, možnost se skutečně zamyslet nad situací, která se mi zdá aktuální....
Děkuji za trpělivost.
Jinak omlouvám se za drobnou chybu, mělo tam být přes noc, ne přednost. Opravil jsem to.
Naposledy upravil
Smrt v červnu dne 9. únor 2012, 23:17, celkově upraveno 1
Ja, tady všude jsem doma!