Arjen Anthony Lucassen
* 3. dubna. 1960, Haag (NL)
* 3. dubna. 1960, Haag (NL)
Arjen Anthony Lucassen je nizozemský multiinstrumentalista (brr, strašný slovo), hlavní mozek projektu Ayreon a taky člověk s výškou nad dva metry (2,03 m). Narodil se na začátku let 60. v Nizozemí a už v době svého narození měj staršího bratra jménem Gjalt. Ve svých školních letech byl Arjen notorickým potížistou, kdežto jeho straší bratr byl klidný a dobře se učil, za což neopomínal udělat si z Arjena při dobré příležitosti srandu, jak je neschopnej.
Jeho vášeň pro muziku byla zažehnána na počátku 70. let, kdy se prosadily skupiny jako Beatles, T-Rex, nebo hudebník Alice Cooper. Začíná snít o kariéře rockového muzikanta, ale sám je líný se učit na kytaru, což mu ze začátku dělá problémy. Zlom nastal ve chvíli, kdy viděl koncert Deep Purple - Live in Japan. V tu chvíli se rozhodl hrát na elektrickou kytaru, což bylo později umocněno vlnou Iron Maiden.
Postupně se z Arjena stává nadprůměrný kytarista a v roce 1980 uslyší nabídku, že skupina Bodine (NL) hledá zpěváka. Arjen, ač na konkurzu neuspěje jako zpěvák, se stal kytaristou v Bodine a natočil s nimi alba 'Bold as Brass' a 'Three Time Running'.
Roku 1984 nastává další zlom v Arjenově kariéře: telefonní rozhovor s mladou skupinou Vengeance, ve kterém je Arjen osloven, zdali nezná nějakého "fakt dobrého kytaristu". Po krátkém váhání jim Arjen doporučí sebe, a tak končí u skupiny Bodine. Ve Vengeance získává více svobody, ovšem po čase naztává rozkol. Na počátku let 90. chce skupina jít ve směru skupin Bad Company a Thin Lizzy, kdežto Arjen se chce přiblížit zvuku Rainbow s klávesami a ohromnými aranžemi. Roku 1992 Arjen odchází po velmi úspěšném rozlučkovém turné.
Po odchodu z Vengeance se Arjen ocitá na vlastních nohou a skládá si více méně pro uspokojení vlastní radosti. Začíná dávat dohromady jakýsi progresivní muzikál s lehkými vlivy folku, klasiky a popu. Jedno album na něj mělo (a má) velký vliv v tom co dělá, udělalo na něj velký dojem, bylo jeho zdrojem úniku z reality a vzalo ho na "dobrodružství": bylo to album Andrewa Lloyda Webera, Jesus Chist Superstar.
Jeho první takovou operou byl The Final Experiment z roku 1995. Celý název byl "Ayreon: The Final Experiment" a jako autor byl uveden právě Lucassen, ale později začal užívat Ayreon jako oficiální název projektu. Celé toto album mělo koncept, několik hostujících zpěváků a hudebníků a ač vznikalo ve složitých podmínkách, je Arjen s výsledkem dodnes spokojen.
Následovalo album Actual Fantasy, které se od předchozího vymykalo tím, že nemělo souvislý příběh a podílelo se na něm jen málo lidí krom samotného Lucassena. Název alba má nést opačný význam k významu "virtuální realita", má být něco, co si dokážete sami představit.
Pokud řekneme, že je Arjen fanouškem science fiction, pak se tento vliv objevil na dalších albech velmi výrazně. Into the Electric Castle už je podle Arjena plnohodnotná komplexní nahrávka, kde každý zpěvák má svojí roli, kterou hlasově ztvárnil. Textová a koncepční stránka je taktéž vyvinutá, je až k nevíře, že Arjen nikdy nečetl knihy! Celé album je 2-CD s celkovou délkou 105 minut a patří k tomu nejlepšímu co Arjen vytvořil.
V roce 2000 Arjen vydal 2 CD, která bych zařadil k tvorbě s velkým množstvím užité fantazie, vesmírné tématiky a science fiction. Universal Migrator Part I: The Dream Sequencer a The Universal Migrator Part II: Flight of the Migrator představovaly jednu z chyb, které Arjen později napravil: každé album vydal zvlášť, takže kdo si chtěl poslechnout celé dílo, musel vlastně platit dvakrát. Naštěstí později vydal toto dvojalbum v reedici jako komplet. Obě alba jsou diametrálně odlišná: Pt. I je více akustická a dějově se posunuje zpátky do minulosti planety Země. Oproti tomu stojí Pt. II využívá postupů tvrdších metalových odnoží s velkým nášupem kytarových sól a hlasitých vokálů, přičemž děj se odehrává před 15 miliardami let v době vzniku vesmíru a vypravěč, tedy Migrator, cestuje k planetě Zemi a potkává mnohé vesmírné uskupení a jevy.
V roce 2000 také ještě vydal kompilaci Ayreonauts Only, na kterou dal předtím nevydané verze některých písní z období od The Final Experiment do Universal Migratora. Je určeno hlavně těm fanouškům, co to s Ayreonem myslí smrtelně vážně.
Na počátku nového milénia byla Arjenovi doručena nahrávka zpěvačky Astrid van der Veen. Tehdy jí bylo 14 let a Arjena ohromila natolik, že s ní natočil jedno samostatné album absolutně samostatného projektu Ambeon. Album se jmenuje Fate of a Dreamer a bylo vydáno v roce 2001. Jsou to spíše písně s akustickým nádechem a měkčího charakteru.
Arjenou filozofií je, že každé album je jakousi "odpovědí" na album předchozí. Proto, logicky, po jemném a načančaném (
) Ambeonu, přišlo něco tvrdého: Star One. Jak název napovídá, tady bude něco se science fiction...máte pravdu. 
Arjen na desce Space Metal z roku 2002 stvořil s Russellem Allenem, Danem Swanö, Damianem Wilsonem a Floor Jansen jakožto vokalisty přímočarý heavymetal, jehož textový základ poskytují sci-fi filmy, namátkou jmenujme Star Wars, Star trek, 2001: Vesmírná odysea nebo Stargate.Se sestavou ze Star One uspořádal Arjen pár koncertů a vydal koncertní DVD Live on Earth. Už jen těhle pár koncertů "sežralo" nepředstavitelné množství peněz za to, aby se tam vůbec ti zpěváci a umělci objevili.
V květnu 2003 Arjen skončil s humbukem kolem Star One a vrátil se do studia Electric Castle natáčet nové album Ayreonu. Toto album s názvem The Human Equation se rozhodl natočit s lidmi, kteří na Ayreonu nezanechali svou stopu. K tomuto účelu si vybral zpěváky z mnoha stylově odlišných kapel, namátkou jmenujme Jamese LaBrie (Dream Theater), Devina Townsenda, Mikaela Åkerfeldta (Opeth) nebo Marcelu Bovio (Elfonia). Zde se projevila opět snaha Arjena Lucassena, kterou se snažil držet po celou dobu působení Ayreonu: chtěl pracovat s muzikanty osobně a jen málokteří mu posílali pěvecké party přes internet (např. Devin Townsend). Výsledkem bylo dílo, ve kterém je, jak řekl jeden můj kamarád, všechno od Beatles až po growling. Pokud kdy budete chtít poslouchat Ayreon, doporučuji začít tímto albem. Koncepčně se nevěnuje science fiction, ale je zaměřeno na lidskou psychiku a pocity, které cítíme.
Poslední album, 01011001, v ASCII kódu písmeno Y, opět potvrzuje reakčnost Arjenovu na každé album: je temnější, opět se objevuje tématika vesmíru a science fiction. V popředí příběhu je rasa Forever, která se stala technologicky tak dokonalou, až zapomněli, co to jsou emoce a tak stvořili lidskou rasu. Poprvé byla tato rasa představena jako Průvodce v Into the Electric Castle jakožto "Forever" of the Stars. Na tomto albu bylo představeno 17 vokalistů, vč. samotného Arjena, což je rekordní počet, jaký se kdy v Ayreonu sešel.
Pár fotek:
Arjenovy stránky
- Come Bak to Me (Day 7: Hope) - The Human Equation
ale tu macku niee...trhaat!! 
