Orbis Metallum

André píše:ToN jsem přišel na chuť sice až nedávno, ale jsem rád, že vůbec. Začal jsem asi nejlepší gothickou deskou vůbec - October Rust. To je skvost. Potom mám ještě World Coming Down a Life Is Killing Me, což taky nejsou vůbec špatné desky. Taky bych je někdy rád viděl live, snad se zadaří.

Tak teď už chápu..napíšeš, že by jsi je rád viděl a za čtrnáct dní umře lídr..jinam už to radši nepiš, aby se to pohřbívání charismatických zpěváku ještě nerozšířilo..
Jinak hlas krásnej, některé skladby mi sednou hodně a jiné zas vůbec.."October Rush" souhlas..moc povedené.

Nikdy, opravdu nikdy jsem si nemyslela, že by se mi mohl líbit takový hlas, jako měl Peter Steele. Mýlila jsem se. A to hodně.
Na netu jsem nedávno hledala nějaké nové skupiny k poslechnutí a narazila jsem na Type 0 Negative. Řekla jsem, že zkusit poslechnout to můžu, za to nic nedám.
Petera Steelea jsem znala už z dřívějška, kdy jsem našla stránku s jeho výroky (musím říct, že luxuními!).
Poslechla jsem si pár písniček a zase je vypnula. Paradoxem bylo, že na první poslech mě ta hudba nezaujala, ale pak jsem si ji během dne broukala. Za pár hodin jsme cítila nutkání si je pustit znova, znova a znova. A už jsem se vezla...hledání mp3, stránek, kde jsou ke stažení celá alba, videa, atd. Z výběru na YouTube mi asi nejvíc učarovala Everything Dies, posléze Love You To Death a nakonec i My Girlfriend´s Girlfriend a jiné.
O to smutnější pro mě bylo, když jsem se dočetla, že Peter zemřel na srdeční selhání. Pak jsem Everything Dies poslouchala pořád dokolečka a říkala si, že 2010 je hodně smutný rok, co se týče muzikantů. Opravdu škoda takových lidí, navíc ten jeho ojedinělý hlas. (A nejen hlas )
R.I.P., Peter!

Tak jsem definitivně propadl hudbě Tajpů... To je prostě nádhera, každé album je krásně jedinečné a ucelené. Závislost největšího stupně.

Jinak co říkáte na projekt Seventh Void ? Jejich debut Heaven Is Gone z roku 2009 se mi dostal docela slušně pod kůži.

Jedno z gothrock/metalových skupin, které mi opravdu učarovaly... Nejraději mám asi Love You to Death ^^ Vedle The Sisters, XIII. Století či Fields of the Nephilim jasní favorité žánru

Pro mě nuda nuda nuda až na Dead Again a Life Is Killing Me a pár vybraných skladeb z jiných alb.

tak se sešel rok s rokem....

TON ... další srdcová kapela. Kterýkoliv album si pustim s chutí . Jediná výjimka je úplně první Slow, Deep and Hard. To už se fakt nedá poslouchat . Ani nejde určit nejlepší album, nebo oblíbenej song, protože je to všechno fakt vyvážený.

To, že Peter umřel sem se dozvěděl až asi půl roku po tom a to naprostou náhodou právě od člověka, kterýho sem potkal po 5ti letech a kterej mi právě při našem dávnym setkání o Type O Negative řekl a já je díky tomu od tý doby poslouchal .

Minulej rok mě to zasáhlo snad nejvíc. To byl fakt člověk, kterej neměl sejít jen tak...

Od té doby, kdy jsem o nich četla ve Sparku mě zase denně provází. Už je to víc, jak rok a pár dní a zas to na mě tak nějak spadlo. Na YT jsem se dívala na videa s rozhovory s Peterem, na klipy k songům a....zas je mi tak nějak smutno , ten člověk měl neuvěřitelný hlas, on sám vypadal taky vcelku neuvěřitelně
Škoda, tenhle člověk tu měl ještě být. Zrovna jeho bych chtěla vidět naživo.
P.S. Na YT kolují komentáře typu, že Peter nezemřel, že to jen Bůh se chtěl naučit zpívat

Pravda, takové komentáře jsem na YT četl taky... Bohužel nám to Petera ale nevrátí.

TON se stali mojí srdcovkou. Na jejich vlně jedu prakticky neustále, ať už v MP3 playeru, doma na hifi-věži, či někdo v hospůdce z jukeboxu... Každé album je jiné a přeci tak krásné a jedinečné... Škoda, škoda, přeškoda, to se nemělo stát...

Type O Negative patří ode mě velký, obrovský dík. Love You To Death jsem si zamilovala natolik, že z ní vznikla má přezdívka. Tu písničku miluju hlavně pro její konec, kdy Peter spíš mluví, než zpívá - Am I Good Enough For You?
Co se týče jejich songů, má to něco, co mě absolutně upoutalo, dostalo, očarovalo.Není den, kdy bych si nedala alespoň jeden song. Nevím, prostě ten Peterův hlas byl jedinečný, nevídaný...přemýšlím, marně hledám slova, kterým bych jeho hlas mohla ještě popsat. Ono se to nedá, to si člověk holt musí poslechnout, nejlépe ve sluchátkách, zavřít oči a pustit si tu atmosféru, která ze songů čiší, do krve. Chvilku musíte tou hudbou dýchat, na chvilku se pro vás musí stát kyslíkem a pak už je to jasné. Vezete se s Type O Negative jako já, jsou takovou mojí osobní malou závislostí. Jako spousta jiných kapel, samozřejmě, ale když prožijete jejich songy s nimi, necháte je sebou prostoupit, chytne vás to a nepustí.
Jejich hudba má neobyčejné kouzlo, které vás svádí a za které určitě mohl zčásti i neobyčejný frontman!

Type O jsem zkusil poslouchat kolem roku 2011, jelikož mi poslali z Metalshopu jejich triko Dead Again jako dárek... Tak když už mám triko, žejo, je třeba vědět o co běží. Ale nelíbilo se mi.

Narazil jsem ale na klipy z October Rust (jmenovitě My Girlfriend's Girlfriend) a to mě napojilo takovou zvláštní atmosférou... Ale nevnímal jsem je pořádně až do teď, kdy na nich směle ujíždim.

Jejich atmosféra, jejich neuvěřitelný texty, zabývající se aspekty každodenního života, na který se snaží společnost zapomenout, skrýt je a nedávat najevo, emoce a lásky, zklamání a zoufalství, deprese a sex... Všechno namícháno s elektricky charakteristickým zvukem a uhrančivým zpěvem Steelovým. Úchvatná podívaná, přál bych si je vidět naživo... Ale čas nevrátíš.

Právě teď než kdykoliv jindy mě to rmoutí, že Peter odešel ze světa, ač toho měl mnohem více co říct, než spousta těch, co tudy ještě prochází.

Členové Type O Negative rozjíždějí nový projekt Silvertomb, 1. listopadu vydají desku Edge Of Existence.