Čeština/Slovenčina

[Svářeč]

Já jsem narozený 1993, nemám na Slovensku žádnou rodinu, ani žádné přátelé, max jen pár lidí, co trochu znám. Ale se slovenštinou jsem nikdy žádný problém neměl. Občas se dívám na markízu nebo jojku, dabingům rozumím úplně v klidu. A často taky se slovenštinou přicházím do styku na internetu, ať už tady, nebo na různých stránkách sci-fi/fantasy tématiky, které jsou v podstatě společné pro čechy i slováky. Fakt mi to ani nepřijde jako nějaký cizí jazyk, když na ni někde narazím, tak si za chvíli už ani neuvědomuju, že poslouchám/čtu slovenštinu. Ale chápu, že jsou lidi, co s ní do styku tak často nepřichází.

I když teda některá slovíčka v tomto topicu jsou pro mě úplnou novinkou.

[sylvuša]

Já jsem si letos zapsala Slovenštinu jako předmět, myslela jsem si, že to bude brnkačka. Nebyla.
Krásně zní, z větší části rozumím psanému i mluvenému projevu..ale ten pravopis mi dal zabrat. Však mi někteří OMkaři ze Slovenska museli pomáhat

[Hestia]

To je pravda,že slovensky sice umím,ale nenapsala bych správně asi ani řádek

[santiny]

Já mám sice se slovenštinou občas problémy a slovenský filmy přepínám, ale musím uznat, že nikdo neumí nadávat líp jak Slováci.. To je jak symfonie

[Gotrek]

A přitom slovenština je jednodušší než čeština. Pokud nebudeme hodnotit výslovnost, přidané znaky a dvojhlásky (které pro ostatní slovany nejsou až tak nesrozumitelné), tak gramatika je modernější a pravidelnější.
Divím se, že někdo může mít problémy se slovenštinou, chápu v nářečí, případně slova, která jsou naprosto odlišná, ale celkově snad není těžké pochopit z kontextu o co jde ne?

Jinak ty naše měsíce, to je malá podivnost. Prosinec může být od prosení, od prosné kaše, nebo od prasince Květen je z polského kwiecień (což je duben) Čechové opět ukázali svojí jazykovou hravost

[Svářeč]

Já bych řekl, že květen bude spíše od květů
Leden, březen, květen, říjen, listopad jsou jasné, u ostatních mě ty názvy taky občas zajímají, odkud se vlastně vzaly

[Gotrek]

Však jsou od květů, ale původně z polštiny Tohle nám vymysleli obroditelé. Mohli použít upravené názvy (tak jak to mají bratři slováci)ale tady šlo o ukázku barevnosti jazyka, tak se vymýšlely různé názvy Září je ze stejného základu jako Říjen (říje) Červen a červenec je taky jasný, srpen, vezmem to srpem, březen je měsícem kdy kvetou břízy, duben s duby. Únor je měsíc, kdy se zmrzlá země unoří v bahně

[Orwin]

červen...začínají se červenat první třešně a na obloze se občas objevují červánky
červenec...třešně už jsou všechny hezky rudé stejně jako tváře těžce pracujícího lidu v letních parnech
srpen...jdem se srpem v ruce a s budovatelskou písní na obilné pole

[bobo12b]

Etymologie českých názvů měsíců:

leden: od slova led
únor: od slova nořit (při tání ledu se na řekách ponořují ledové kry do vody)
březen: od slova bříza (měsíc bříz; raší břízy a začátek březosti zvířat)
duben: od slova dub (měsíc, kdy raší duby)
květen: od slova kvést (rostliny kvetou), původně máj. Slovo květen se poprvé objevilo v Jungmannově překladu Ataly z roku 1805 jako poetismus a překlad za fr. lune de fleurs, ale rychle se vžilo. Na Jungmanna zajisté působilo polské slovo kwiecień („duben“).
červen: 1. červenost (červenání ovoce a jahod v tomto měsíci); 2. červi (v tomto období dělají škody zvláště na štěpích a ovoci); 3. červec (hmyz, ze kterého se vyrábělo barvivo)
červenec: viz červen
srpen: od slova sirpsti = zráti, protože v tuto dobu zraje obilí. 2. od slova srp
září: ze staročeského označení tohoto měsíce zářuj, což znamená za říje; se slovem zářít má hodně společného
říjen: odvozeno od jelení říje
listopad: odvozeno od padání listí
prosinec: 1. ze staročeského prosiněti (tzn. problesknout), (slunce probleskuje mezi mraky); 2. ze staročeského siný (tzn. modravý, šedivý); 3. od slova prase (čas zabijaček)